"Šelbinka"

Plemeno: Labradorský retrívr

Jméno: Šelbi ( bez PP )

Datum narození: 14.7.2005 - 5.2.2020

Srst/barva: krátká/žlutá

Majitelka: Eva Prchalová

Zdravotní vyšetření: krevní testy - vše v normě ( 2013, 2016 )

Zkoušky:
- ZOP ( 86b. )
- ZPU-1 ( 143b. )
- ZZO ( 53b. )
- BH ( 58b. )

Výstavy:
- Voříškiáda Blansko 3. místo ( r. 2007 )

Závody:
- 18.4.2009 Stopařský závod, KK Boskovice, 4. místo / 9

- 16.5.2009 Klubový závod v poslušnosti, KK Blansko, 2. místo / 6

- 14.11.2009 Klubový závod v poslušnosti ( kat. ZM ), KK Rájec - Jestřebí, 

1. místo

- 13.3.2010 Klubový závod v poslušnosti ( kat. ZM ), KK Rájec - Jestřebí, 

3. místo / 14

- 29.5.2010 Klubový závod v poslušnosti ( kat. ZM ), KK Rájec - Jestřebí, 

1. místo / 7

- 4.9.2010 Klubový závod v poslušnosti ( kat. ZM ), KK Rájec - Jestřebí, 

2. místo / 5

- 19.3.2011 Klubový závod v poslušnosti ( kat. ZM ), KK Rájec - Jestřebí, 

1. místo / 8

- 27.4.2013 1. Stopařský a poslušnostní závod ( kat. ZZO ), KK Rájec - Jestřebí, 2. místo / 7

- 6.7.2015 1.ročník Třebovského klání ( kat. ZZO1+speciální cviky ), ZKO Moravská Třebová, 7. místo / 10 + nejlepší netradiční aport


5.2.2020 mě v 14,5 letech opustila moje drahá Šelbinka. Byla skvělou průvodkyní mými začátky, zasvětila mě do tajů kynologie a odpustila mi všechny začátečnické chyby. Byla vždycky skvělá, pohodová kámoška, nikdy nic neřešila, do všeho šla s rozvahou sobě vlastní a ochotně udělala všechno, co jsem si na ni vymyslela. Jako správný labrador byla taky paličatá, ale tím mě nutila to nevzdat a vymýšlet pořád nové a nové cesty k cíli. Na závodech a zkouškách mě nikdy nenechala ve štychu a v mladých letech se pokaždé umístila na stupních vítězů. Celý život byla zdravá a za to jsem šťastná. Šelbinko, moc ti děkuji za všechny společné roky, dala jsi mi strašně moc. Navždycky budeš mít v mém srdci své místo! Mám tě ráda, holčičko moje zlatá! <3


O Šelbi:

O psy jsem se zajímala již odmala, ale dlouho jsem rodiče nemohla přesvědčit, aby mi mého vlastního pořídili. Tak jsem se aspoň chodila dívat na cvičák, jak cvičí ostatní, četla knížky o výcviku a občas si půjčovala labradorku Nessi od sousedů na procházky a cvičila jsem s ní. Až když zemřela naše ovčanda a táta si pořídil Kimmču, tak se mi podařilo získat svolení pro pořízení mého vytouženého štěňátka. Původně jsem měla v plánu pořídit si šeltii, ale osud tomu chtěl jinak, fence od dědova kamaráda se narodilo 9 labradořích štěňátek, a když jsme se na ně byli podívat, nemohla jsem jinak, než že si rovnou jednu fenečku vyberu. A tak se k nám dostala Šelbinka. Hned od malička jsme chodili na cvičák a já měla celkem jasno, co a jak s ní chci cvičit. Realita však byla o něco jiná, než teorie z knížek. Jako štěně mi přidělávala spoustu vrásek pro její paličatost a samostatnost. Nakonec se to prolomilo po "přežití" její puberty a začala naše zkoušková a závodní kariéra. Od té doby byla mým vysněným parťákem a vždy mě při závodech či zkouškách podržela a dokázala, že všechny strasti a neposlouchání v době jejího dospívání byla jen zkouška mojí odhodlanosti a pevnosti přesvědčení, že jsem si psa opravdu zasloužila a nebyl to pouhý rozmar 13 letého dítěte. Jsem strašně moc ráda, že jsem se prvotními neúspěchy nenechala odradit a dále jsem se Šelbi pronikala do kynologického světa. S postupujícími léty jsme vytvořily sehraný tým, kdy jsem věděla, že mě vždy podrží a spolu vše zvládneme. Šelbi je klidná až flegmatická, vyrovnaná a nekonfliktní fenka, které déle trvalo, než se něco naučila, ale to co se již naučila si pamatuje napořád. V každé situaci je na ni spoleh a jsem strašně moc ráda, že to tak osud zařídil a že ji mám.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky